„DAKAR“ 1985 – 7.ročník

Z historického hlediska je pro nás tento ročník ročníkem prvním. Poprvé se totiž na start pod záštitou PZO MOTOKOV postavily dva nákladní automobily LIAZ. V souvislosti s uskutečněním premiéry našich vozidel musíme vzpomenout ředitele podniku LIAZ Viktora Koreckého. Myšlenkou účasti na některé z náročných soutěží nákladních vozů se zabýval delší dobu. Bohužel zahynul při autonehodě a tohoto startu se nedožil. Během krátké doby se vytvořila skupina nadšenců, která pod vedením Ing. Radka Fencla a Ing Zdeňka Kováře začala často po večerech a ve volném čase stavět dvojici kamionů LIAZ pro tuto náročnou rallye. Prostřednictvím francouzského dovozce našich nákladních automobilů, firmy M.A.M. STRAGER, získal LIAZ do týmu Alaina Gallanda. Jeho zkušenosti z předchozích startů byly cenné hlavně v první fázi přípravy, v organizačních záležitostech a při stavbě vozidel.

Posádku automobilu se startovním číslem 626 tvořila trojice Galland, Brzobohatý, Ing. Kovář, s číslem 627 startovala posádka Moskal, Joklík, Ing. Fencl. Soutěž odstartovala prologem v Cergy – Pontoise. K nemalému překvapení odborníků a novinářů si již tady vedly oba vozy velmi dobře a dosáhly ve své kategorii 5. a 6. nejlepší čas. Po plavbě přes Středozemní moře začalo pravé africké drama. První etapy v Alžírsku byly velmi náročné a staly se doslova trhací zkouškou vozidel. LIAZům se bohužel nevyhnuly drobné problémy. Několikrát se ohnuly spojovací tyče řízení a po opakovaném vyrovnávání je musely posádky vyměnit za náhradní. Hned v první etapě se takto zdržela Moskalova posádka natolik, že v cíli dostala patnáctihodinovou penalizaci za pozdní příjezd. Následující den byla takto postižena i druhá posádka. Ohnuly se i náhradní spojovací tyče, posádky musely improvizovat a tyče vyztužit. Moskalova posádka přivařila kus trubky vyříznuté z horní části ochranného rámu, druhá posádka použila na zpevnění montážní páky. Začala se však pomalu projevovat Gallandova psychická labilita, násobená pravděpodobně i únavou. Řídil totiž stále sám a nechtěl za volantem střídat. V etapě do In Amguelu se objevila banální závada – v motoru se uvolnilo spojovací potrubí mezi turbodmychadlem a chladičem stlačeného vzduchu. Galland odmítl pokračovat s odůvodněním, že vozy nejsou dobře připravené a do Dakaru nikdy nedojedou. Zbývající členové posádky ho tedy odvezli na start etapy a jeli dál sami. Museli jet již jen mimo soutěž. Rozhodli se však pokračovat na vlastní riziko až do cíle.

Prořídlé startovní pole zatím čekala další náročná zkouška v poušti Tenere. V etapě do Dirkou patřila Moskalova posádka mezi nejrychlejší, ale krátce před cílem LIAZ zapadl až po nápravy. Nováčci to nikdy na této soutěži nemají snadné. Naši vyprošťovali vůz dlouhé hodiny a pak měli ještě potíže se spuštěním motoru. Navigační přístroje totiž předtím stačily vyčerpat z akumulátoru značnou část elektrické energie. V cíli je čekala další penalizace. V Dirkou byl hromadný start všech účastníků a LIAZ hájil čtvrtou pozici velmi dlouho. Před ním jel pouze favorizovaný DAF De Rooye, Groinův Mercedes a další kamion DAF. Pak ale přišlo menší zabloudění a při návratu na výjezdu z pouště LIAZ znovu zapadl. Zaplatill tak další nováčkovskou daň. Krušné chvíle přišly také v Mauretánii, kde na jezdce čekal těžký kamenitý a písčitý terén. Pořadím v klasifikaci nákladních vozů zamíchaly ještě v závěru soutěže stromy hustě lemující cesty v Senegalu. Velké kamiony se pod ně nevešly. LIAZ měl se stromy také potíže, ale díky mohutnému vnějšímu ochrannému rámu projel bez většího poškození kabiny. Poslední rychlostní zkouška byla již jen příjemnou projížďkou po mořské pláži.

V cíli obsadil LIAZ Moskalovy posádky velmi hodnotné 13.místo v klasifikaci kamionů. Obdivuhodné je, že zatímco soupeři odpadávali se zničenými podvozky nebo motory, LIAZy měly větší potíže snad pouze se zmíněnými spojovacími tyčemi. Časovou ztrátu nabrala tato posádka při nechtěném bloudění nebo zapadnutí. Zbývající členové druhé posádky dokázali s druhým vozem dojet do Dakaru také Škoda, že jen mimo klasifikaci. Při své cestě navíc pomohli mnohým dalším účastníkům v nouzi a získali tak uznání celého startovního pole včetně organizátorů.