„DAKAR“ 2005 – 27.ročník

Tento ročník byl poznamenán skutečně rekordním zájmem ze strany závodníků. Došlo k podstatnému zjednodušení pravidel, změny se dotkly i kontrol vozidel a přísněji byla kontrolována rychlost – hlavně v obcích.

Ivo Kaštan startoval za tým GAULOISES KTM SETTE na továrně připraveném stroji KTM 450 (s.č. 98). Byl bohužel jediným naším účastníkem v kategorii motocyklů. Zastoupení jsme neměli ani mezi automobily, zato v kategorii kamionů byli přihlášeni již tradiční účastníci. TATRA TEAM pod vedením Milana Lopraise měl původně v plánu nasadit dva soutěžní vozy. Ve druhém voze měl jet Aleš Loprais. Ten si však při testech v Senici poranil záda a nemohl startovat. Závodní vůz byl repasovaný model z loňského ročníku, vůz však doznal řady změn. Došlo znovu k výraznému odlehčení, vůz měl nové tlumiče a pérování, změnila se nástavba na nástavbu se zkosenou zádí a s plachtovým potahem atd. Posádka jela ve složení Karel Loprais, Ing. Josef Kalina a Petr Gilar (s.č. 519), asistenční kamion 6×6 vedl Bedřich Sklenovský spolu s Martinem Kahánkem (s.č. 803). Tento asistenční kamion má přezdívku „babča“, protože byl vyroben již v roce 1986! Poprvé startoval na „Dakaru“ v roce 1987 a pro tento ročník doznal – mimo jiné – kosmetické změny v podobě změny kabiny. Výrazná změna nastala u našeho dalšího tradičního účastníka. Tomáš Tomeček mohl postavit druhý vůz TATRA a startoval tak v tomto ročníku na zcela novém voze, jehož hlavním sponzorem byla společnost LIVESCORE.com. Posádku tvořila trojice Ing. Tomáš Tomeček, Ing. Vojtěch Morávek a Michael Tanaka (s.č. 548). V Kopřivnici však tým připravil i další vůz pro Andre de Azeveda (s.č. 518). Mechanika v jeho posádce tvořil Ing. Jaromír Martinec. Doprovodnou Tatru řídil opět Ing. Petr Vodák (s.č. 802). I v tomto roce nastoupil na start kamion LIAZ. Tým Martina Macíka pod názvem TEDOM team nasadil do soutěže dva vozy. Závodní kamion prošel v létě náročným testováním v Maroku, vůz dostal novou převodovku Praga a bylo mimo jiné změněno pérování. Posádku soutěžního vozu tvořila trojice Martin Macík, Ladislav Fajtl a Marek Spáčil (s.č. 544), v asistenčním LIAZu jela trojice Jiří Žák, Jiří Čáp a Richard Vítek (s.č. 754). V novinářské kategorii se na trať vydal Land Rover Defender s posádkou Pavel Kubíček, Viera Kaštanová a Stanislav Berkovec (s.č. 902).

Začátek rallye vycházel našim posádkám podle předpokladů. Bohužel tento ročník pro české barvy v kategorii kamionů nedopadl nejlépe. První z našich se musela se soutěží rozloučit TATRA Tomáše Tomečka.  Když se karavana rallye dostala na hranice Maroka, přišly problémy s elektřinou. Závadu se podařilo odstranit a vše se zdálo být v pořádku.

Druhý den však ve spojovacím úseku přestala fungovat převodovka a nebylo možné řadit tzv. rychlé stupně. Příčinou byla zadřená synchronizace. Posádka tak musela ze soutěže nedobrovolně odstoupit. Kamion LIAZ s Macíkovou posádkou bohužel nezůstal v soutěži o moc déle. Před startem sedmé etapy ho rovněž zastavila porucha převodovky. Karel Loprais měl problémy již při technické přejímce – pořadatelům se nezdál ochranný rám kabiny a tým tak musel rám upravit. Další pohroma postihla posádku v podobě zrádného soliska. Solisko je v podstatě vyschlé solné jezero, na jehož povrchu je různě silná vrstva hlíny a písku, pod kterou je zrádné bahno. A právě v takovém solisku TATRA téměř beznadějně zapadla. Trvalo dlouhých pět hodin, než se auto dostalo z této bahnité pasti. Za tmy se posádka vydala do cíle etapy a nakonec dorazila na 26. místě. Do cíle navíc dorazila téměř bez paliva. Podobný osud postihl řadu dalších účastníků, mnozí zůstali stát na trati etapy bez nafty v nádrži. To nejhorší však na Lopraisovu Tatru teprve čekalo. Na smyčce kolem Ataru  po dni volna se po doskoku rozpadl kardanový kříž přední polonápravy a ta se téměř okamžitě ohnula. Nezbývalo než opatrně postupovat s vozem, který měl hnanou pouze zadní nápravu. Často zapadali a situace byla vážná. Pro asistenční kamion byly problémem obrovské duny. Záchranu nakonec zprostředkovaly dvě čtyřkolky řízené Oldřichem Bažinou a Radimem Pustějovským. Spolu s Bedřichem Sklenovským a Martinem Kahánkem se probojovali až na místo a vše dobře dopadlo. Lopraisova posádka strávila dva a půl dne v poušti a dle slov Karla Lopraise to byl nezapomenutelný zážitek. Další TATRA pilotovaná Andre de Azevedem rovněž zůstala stát na trati etapy do Tichitu bez nafty v nádrži. Etapa byla naštěstí zrušena a po dotankování od vozu pořadatelů se kamion dostal do cíle. Bohužel ani tato Tatra do cíle soutěže nedorazila. Zlomil se homokinetický kříž přední nápravy a posádka se po provizorní opravě rozhodla pro návrat na start etapy do Ataru.