„DAKAR“ 1991 – 13. ročník

Stalo se již příjemným pravidlem vídat od sedmého ročníku soutěže ve startovním poli také naše kamiony. Také v tomto
roce se na startu objevily vozy Tatra a LIAZ. Loprais jel na voze Tatra 815 4×4 se svým stálým spolujezdcem
Stachurou a na místo navigátora se posadil Ing. Kalina (s.č. 503). Kahánek jel v posádce s Měřínským a Hudcem (
s.č. 504) tradičně již na voze Tatra 815 6×6. První LIAZ se do Dakaru vydal v barvách týmu OMNIPOL s posádkou
Kakrda, Lamač a Velkoborský (s.č. 502). Jejich vůz byl majetkem Unimaxu a pro účast v této náročné soutěži byl
připraven pod vedením bývalého úspěšného účastníka Jiřího Moskala. V jeho rukou právě tento vůz dojel v roce 1988 na
druhém místě v absolutním pořadí kamionů. Druhý LIAZ jel soutěž v barvách týmu Thesterfield – Toyota a jeho posádku
tvořila trojice Vonšovský, Ing. Záleský, Jalonen. Kromě těchto automobilů se opět vozy našich značek objevily na
startu jako doprovodná vozidla zahraničních účastníků. Od té doby, co se tatrovky na soutěži skutečně prosadily,
začala je pořádající organizace TSO používat jako doprovodná vozidla. Ani v tomto roce nebylo možné na trati
přehlédnout v barvách pořadatele jedoucí vůz Tatra 815 8×8, tentokrát s posádkou Buchtyár, Sklenovský, Legay.

Favoritem mezi kamiony byly opět vozy Perlini, dobrý výsledek se však očekával i od našich kamionů. Soutěž začala
úspěchem našich barev již při prologu. Kakrdova posádka byla nejrychlejší, Lopraisova posádka byla druhá a Kahánkova
posádka skončila mezi kamiony na  čtvrtém místě. Byl ale nejrychlejší z tříosých vozů. Výsledky prologu  napovídaly,
že v Africe pojedeme vpředu. Tyto předpoklady se záhy potvrdily. Lopraisova posádka šla do popředí a vedla až do
Ghatu, kde ji vystřídaly vozy Perlini. Technická převaha těchto vozů se opět začala projevovat. Nutno však
podotknout, že vozy Tatra byly v tomto ročníku těmto automobilům více než rovnoceným soupeřem a celá soutěž se
prakticky odehrávala ve znamení souboje Perlini – Tatra.  Bohužel nikdo nemohl tušit, jaké drama se  chystá
v kategorii kamionů na závěr soutěže. V pondělí 14. ledna zamířili soutěžící do Tichitu. Naše Tatra s Lopraisem za
volantem nejprve dojela Perliniho  posádku a zanedlouho i vozidlo Houssata – tedy oba kamiony Perlini . V tuto
chvíli ještě netušili, že vedoucímu vozu PerlinihoHoussat  jel velmi opatrně, naši však pospíchali. V cíli tedy
došlo v celkovém pořadí ke změně – Houssat ještě vedl, ale již jen s náskokem  40 minut a Lopraisova posádka byla
druhá. Následující den přijela do KiffyPerlini na necelých 20 minut. Den poté v etapě do Tambacoundy v polovině
etapy naše posádka Houssata dojela a brzy ho nechala v závěsu. Problémy s pružením se nevyhnuly ani tomuto vozu
Perlini. V cíli etapy se TATRA Lopraisovy posádky objevuje na prvním místě s náskokem 37 minut. Do cíle zbývalo 536
kilometrů výletním tempem, protože 476 kilometrů připadalo na spojovací etapu a pouze posledních 60 kilometrů bylo
speciální etapou. Do cíle zbývalo  jen 40 kilometrů, když prudce stoupla teplota motoru, z přepadu stříkal olej a
poškodilo se čidlo snímající teplotu. V motoru zmizel první kanystr oleje. Tatru 4×4 dojela Kahánkova posádka,
všichni obhlédli situaci, zapřáhli kamion a táhli ho k cíli (pravidla to umožňovala). Pouhých 15 kilometrů před
cílem etapy přišly duny a tady se kamion v závěsu utrhl. Pro vlečení to byl příliš těžký terén. Kahánkova posádka
tedy vyrazila k cíli a Lopraisova posádka se pustila do zoufalého boje. Přes duny se probojovali vlastními silami,
ale do motoru museli nalít třikrát plný kanystr oleje. Těch posledních pár kilometrů trvalo zoufale dlouho. Cíl byl
doslova na dohled a kalich hořkosti se naplnil – naši prorazili zadní pneumatiku. Pod cílový transparent vjela Tatra
na ráfku. Limit stanovený na průjezd etapy přesáhli o 30 minut a dostali čtyřhodinovou penalizaci. posádky se
poškodilo odpružení pravého předního kola do té míry, že jeho posádka sice dovedla svůj kamion do cíle, ale následně
musela vzdát.

Lopraisova posádka si po tom všem trápení dojela pro 4 místo v kategorii kamionů, Kahánkova posádka obsadila nakonec
5. místo. Kakrdova posádka s kamionem LIAZ nakonec dojela do cíle s utrženou kabinou, bez čelního skla,
s poškozenou převodovkou na 17. místě. Další LIAZ s Vonšovského posádkou dojel do cíle na 27. místě.