„DAKAR“ 1986 – 8. ročník
Tento ročník zůstane trvale poznamenán tragickou smrtí zakladatele a organizátora rallye Thierry Sabina.
Po loňské premiéře se na startu opět objevil tým PZO MOTOKOV, tentokrát již také s kamiony TATRA. V prvním voze značky LIAZ startovala posádka Joklík, Tyl, Stohr (s.č. 631), druhá posádka LIAZu jela ve složení Moskal, Vojtíšek, Krejsa (s.č. 632) a ve třetím voze LIAZ startovala mezinárodní posádka Brzobohatý, Ing. Fencl, Heritier (s.č. 633). Značku Tatra v tomto ročníku reprezentovaly dva vozy T 815 6×6 . V prvním jela trojice Loprais, Stachura, Ing. Krpec (s.č. 634), ve druhém potom posádka Kahánek, Gumulec, Ing. Kalina (s.č. 635). Kamiony Tatra na startu zaujaly zejména svým provedením a charakteristickou konstrukcí podvozku. Konkurence je však považovala spíše za doprovodná vozidla a šance na dobrý výsledek se jim příliš nedávala. Průběh soutěže však všechny přesvědčil o pravém opaku. Zcela mimo rámec naší účasti jel soutěž ještě jeden kamion T 815 6×6 . Jako doprovod si jej zvolil jeden ze soukromých týmů a posádka Hardy, Samson, Piatek (s.č. 636) s ním zcela bez problémů jela až do chvíle, kdy odstoupilo poslední vozidlo týmu.
Našim se od začátku vedlo velmi dobře. Již v prologu všech pět vozů dojelo mezi nejrychlejší dvacítkou kamionů. Naše vozy byly zdatnými soupeři i největším favoritům a v jednotlivých etapách dojížděly v popředí klasifikace kamionů. Až do 10. ledna se situace pro nás vyvíjela velmi dobře. Ten den se ovšem jela velmi těžká etapa do Agademu, v jejímž průběhu havarovaly dva kamiony LIAZ. Přihodilo se to na téměř stejném místě na vysoké duně. Duna končila hranou a oba vozy si z této hrany nedobrovolně skočily. Hůře dopadl vůz Joklíkovy posádky. Na tento skok doplatil mimo jiné poškozenou přední nápravou a převodovkou. LIAZ Brzobohatého posádky byl po krátké opravě schopen další jízdy. Posádka však vzdala, aby pomohla druhému LIAZu. Kamion pokračoval tedy do Dakaru již mimo soutěž. Vezl i nešťastného Joklíka a později i oba další členy jeho posádky, kteří museli být po havárii ošetřeni v nemocnici. Vše se naštěstí obešlo bez vážnějších zranění. Zbývající naše kamiony pokračovaly úspěšně v soutěži. Po projetí obávané pouště Tenere byl LIAZ Moskalovy posádky na čtvrtém místě a oba vozy Tatra v první desítce klasifikace kamionů. Tatry byly ve třídě kamionů jedinými vozy koncepce 6×6, které skutečně závodily a bojovaly o přední pozice v celkovém pořadí.
Pak ovšem došlo 14. ledna k tragické havárii vrtulníku, při níž zahynul mimo jiné Thierry Sabine. Po krátkém přerušení soutěž pokračovala, ale v organizaci nastalo několik zmatků. Bohužel částečně poškodily i naše posádky. Výsledky byly v této době velmi slibné. Pro písečnou bouři musela být zastavena etapa do Tidjikji a Lopraisova posádka postoupila v této době již na druhé místo, Moskalova posádka byla třetí, druhá Tatra jela na osmém místě. Následující den však zmařil veškeré naděje na konečný úspěch. Před cílem etapy v Saint Louis na účastníky čekalo bezedné bahno a v těchto místech uvízly kamiony. Průjezd byl zatarasen a objet nebylo kudy. V této době již Lopraisova posádka vedla klasifikaci kamionů ! Po mnohahodinovém úsilí o vyproštění soupeřů nakonec naše vozy dojely do místa startu poslední etapy. Bylo to bohužel s takovým zpožděním, že do cíle soutěže již musely dojet mimo klasifikaci.
Všichni účastníci i organizátoři tohoto ročníku náš tým nakonec považovali za morální vítěze. Dokládá to mimo jiné i „ Cena vyjímečnosti města Versailes “, kterou získali naši jezdci za vynikající sportovní výkony a zároveň za sympatické vystupování během celé soutěže.
